Znak JAWAjízdy Všichni v Estonsku  
maryjans 30.6.2011
natalial 30.6.2011
hughwarr 30.6.2011
ethelalw 30.6.2011
louielea 30.6.2011
agathapo 30.6.2011
juliatho 30.6.2011
osmondfe 30.6.2011
danniedr 30.6.2011
jasperol 30.6.2011

Články o JAWAjízdě. Reportáže stejně jako plánování.
 
Autor : Sim
Číslo článku : 25
Audience : Default
Verze 1.00
Datum zveřejnění: 21.1.2007 16:16:18
Přečteno : 4404


Jawajízda byla tentokrát naplánována na Balaton, v tradičním termínu, na cca 14 dní. Nicméně ne každému, kdo se této akce chtěl zúčastnit, se to podařilo. U mě byla tím důvodem promoce v době, kdy jsme už měli být v Madarsku, u ALa finance a u Bezy a Kubrta absence dovolené. Tak vznikl nápad udělat malou jízdu pouze na dobu volna. Původní představa že pojedeme někam na Moravu a Slovensko se změnila (díky Kubrtovi) na konkrétní plán začátku cesty - Náchodsko.
Domluveno bylo, že z Plzně pojede Al (zřejmě jen do Prahy), Béža a já (tedy Sim) se Soňou. V tomto složení se přesuneme do Prahy, kde se nás ujme Kubrt, který nás za asistence Šárky dovede do již prověřeného kempu v Náchodě.

Ve středu 4.7.01 v 16:00 byl naplánován odjezd z Plzně. Téměř vše vyšlo - až na to ze Béžovi se vysypala 350 tak jel stejně jako na Šumavě na mé 125ce a na to že se opozdil jiz odjezd. O 15 minut... stav tachometru na mém stroji je 00375. V 17:00 až 17:30 na nás měl čekat Kubrt v Rudné u Prahy... jenomže při našem tempu jsme byli v 17:00 v Mýtě u pumpy a v 17:30 v Berouně... s Kubrtem jsme se setkali až v 18 hod. A pokračovalo se dál. Po jižní spojce jsme se dostali do Radotína a pokračovali směrem na Jesenici. Tam si moje 250/592 vyžádala nucenou pauzu - přehřála se a nechtěla táhnout - ve dvou s pavikem se ji ani nedivim.. 1/4hodka čekání udělala svoje a jedeme dál. Tedy ne všichni.. AL se zde od nás odděluje a další akce se neúčastní - má již jiný plán (pripojuje se k jiné skupině, kterou vede tusim Dedek-Mikru, s cílem Kokořínsko). My si to dál štřádujem na Říčany, Mukařov, Český Brod, Sadská - zde se o slovo hlásí absence benzínu v nádrži - já a Béža tankujeme u zdejší pumpy - přesně v 20:00 - hned po nás pumpu zavírá. Já měl TSF s sebou, Béža olej kupoval - měli pouze M2T a už jsme se chtěli dělit o mé zásoby když pumpařka něco našla... za cca 90 korun 0,5litru Repsol 2T to jistí. Jedeme dál.

U Poděbrad se ochlazuje a obcas spadne z nebe kapka - oblékáme nepromoky a Kubrt se od nás oddějuje s tím, že jede napřed protože musí ještě něco v Hradci vyřídit a že tam na nás počká. Dál tedy pokračujeme zaběhnutým tempem 60km/h pouze já s Béžou... až do chvíle než najedou se 125ka nějak rozjela a Béža nás předjíždí... že by chytla druhý dech... no sláva, říkám si, koněčně se rozjela... jenomže to co následovalo nikdo nečekal... stejně rychle jako zrychlyla začala zpomalovat až najednou vidim že Béža se snaží zuřivě ustát cosi, z čeho se nakonec vyklubalo kousnutí motoru. Zastavujeme, chladíme, čekáme... po chvíli jedeme dál, teda Béžu roztlačuju, pak se vracím ke své 250 že ho doženem. Po asi 5ti kilometrech jsme téměř za ním.... když se v cca 80ti kousnul motor mě. To už jsem z toho nemohl, tak chvilku chladíme motor a ja se snažím rozdýchat drobný šok... a jedem dál chytat Béžu. Už ho skoro máme, když mi klepe na rameno Soňa že je jí zima. Zastavujem, oblékáme další vrstvy a Béža mizí zase v dáli.

Přijíždíme do Hradce - už je celkem šero a já vyhlížím Kubrta a Béžu... Po obchvatu objíždíme Hradec a najednou za kruhovým objezdem vidím na zrejme zrušeném autobusovém nádraží poskakující postavicku - Béža... zastavujem a dohadujem se co dál - po Kubrtovi ani stopa. Jedem tedy dál a po 10ti kilometrech zastavujem v obci Holohlavy a volám Kubrtovi kde je... o 2 kilometry dál u pumpy. Tam jsme se zas setkali a pokračujem dál. Již je tma, takže sestavu vede Kubrt - jeho 250/593 tempo vybavená halogenem v zrcátkách nechutně oslnuje - a za ním se střídáme já s Béžou - oba klasika 25W žárovka. Projíždíme Jaroměř, Českou Skalici a přijíždíme do Náchoda... naštěstí nás Kubrt vede najisto, takže nebloudíme a v 22:40 jsme u brány kempu Běloves.

Druhý den - ve čtvrtek vyrážíme pěšky - stroje necháme odpočnout. Naším cílem jsou vojenské pevnosti v okolí Náchoda - srub Březinka je fakt parádně zrekonstruovaný... a u tvrze Zelený mají zase stánek s občerstvením.

Odpoledne mi volá Martin z Prostějova, že by za námi přijel... v 18:00 vyráží, o hodinu později volá znova, že je u Mohelnice s že se mu kousnul motor... jako by to bylo začarovaný... nakonec cca v 22:00 dorazil v pořádku.

V pátek ráno debatujeme o tom co může být příčinou kousnutí tří motorů ze čtyř. Já zjištuji, že jsem špatně spočítal mazací poměr - 1:50ti není ani v případě oleje TSF dostatečný poměr pro přetíženou panelku. Po důkladném ohledání Béžova oleje zjištujeme, že to není olej motorový, ale převodový!!!!! Prostě na flašce je napsáno REPSOL 2T a dole malym písmem transmision. Zbytek obsahu této lahvinky ihned mizí v Kubrtově převodovce a ja přilévám své TSF jak do své tak do Béžovy nádrže.

Dopoledne odjíždíme na Teplické skály, já byl uchvácen, něco takového jsem na vlastní blbáky viděl poprvé. Kdo neviděl, ať se tam podívá, stojí to za to. Zpět to berem přes Broumov - je tam nejstarší dřevostavba v CR - kostelík. Na něm mě nějvíc dostal kovaný hromosvod. S malou zajížďkou se vracíme zpět do tábora a den je zakončen ohněm (buřtovým).

V sobotu je naším cílem KUKS - bývalý špitál je úchvatný sám o sobě, náš průvodce byl naprosto dokonalý - žádný předem připravený - když zapomenu jedno slovo, nevim jak dál - ale živý výklad. Bohužel horko se na nás podepsalo tak, žekonec výkladu už moc lidí nevnímalo. Ostatní šli po výkladu ke strojům, já se Soňou jsme si ještě nenechali ujít expozici historie lékárenství. Trochu jsem přestal vnímat čas - prostě úchvatný - když sem si uvedomil, že ostatní v tom hicu venku čekají u motorek... chci se tedy za to omluvit, muselo to být asi dost úmorný.
Při odjezdu nastala ještě taková zajímavá situace. Měli jsme motorky zaparkované na takové dřevěné podestě. Všichni nastartovali a odjeli, jenom já když jsem nastartoval 250 panelku tak vibracemi co dává ten motor na volnoběh se díky té podlážce spustil alarm u sousedního bajku, no slusnej efekt.

Vracíme se do kempu, horko je fakt ůmorný - berem plavky a jedem na koupaliště. To mě překvapilo v tom kladnym slova smyslu - pěkně čisto, lidí sice dost, ale žádná tlačenice ve vodě. Voda čistá a příjemně osvežující. Skoda jenom že se koupání nezůčastnil Martin, který se už vracel domů.

Večer děláme zase oheň. Vše probíha v poklidu než se začala šířit poplašná zpráva o vichřici. Po telefonu mluvim s mamkou, v Plzni prej to stálo za to. Takže nastávají divoké připravy. Stany máme na bezpečném místě - daleko od případně padajících stromů. Kubrt ale přesto stan balí a jdou spát se Šárkou do chatky. Béža stan nechává osudu a spí taky v chatce. Já pořádně kurtuju stan - do každého rohu dva kulíky a připravujeme se na případný bleskový přesun do chatky. Motorky privazujeme ke stolkům gumicukama ... vládne v celém kempu napjatá atmosféra - přijíždí policejní vůz a hlídka varuje před bouří. Auta se sjíždějí okolo našich motorek v prostoru kam nedosahnou stromy. Dva vozy dokonce parkují v prostoru stolu pro ping-pong.

Vše máme zajištěné, tak sedíme u ohně a posloucháme rádio - zprávy o bouři jsou docela divoký. Padající stromy, kroupy a tak dál. Obloha jasná bez mráčku, bezvětčí, mírné dusno - typické ticho před bouří. Na obzoru uz je vidět tmavo - ale pořád se nic neděje... ale najednou se během minuty zvedl vítr - urychleně hasíme oheň - k čemu všemu se hodí Běloveská kyselka IDA :o))). Dál sedíme u stolku mezi motorkama a pijem pivo a víno a čekáme na armagedon. Ten se ale nekonná - vítr ustává, je slyšet hřmění a černá na nebi se přesouvá na území Polska, kde ještě více černá... nicméně v jednu v noci je jasná obloha a jsou vidět hvězdy... rozpouštíme tedy čekací komando (stejně jako ostatní v kempu) a jdeme spát.

Ráno už není tak jasno, tedy spíš je pod mrakem. Je neděle, den odjezdu. Béža a Kubrt se Šárkou se vrací domů, já se Sonou pokračujem dál na východ. Představu máme asi takovou, že se budem chvíli poflakovat po Moravě, pak přejedem na Slovensko a budeme se snažit zastihnout účastníky "ostré" jawajízdy, vracející se z Balatonu. Já ráno ještě provádím dekarbonizaci spalovacího prostoru - 2mm karbonu jistě chlazení moc nepomůžou. Před polednem ostatní odjíždí, my vyjíždíme mezi třetí a ctvrtou odpoledne. Máme namířeno do kempu Žralok u Prostějova - na doporučení Martina. Hned v Novém Městě však oblékáme nepromoky - všude okolo je neprůhledná clona z deště - nemá cenu čekat až přestane. Jedem dál.

Projedem Rychnov nad Kněžnou, Vamberk a za obcí Záměl zastavuju u pumpy - převlíkám si triko - zipem mi bunda protekla. Dáváme si bagetky a po asi půl hodině jedem dál. Ústí nad Orlicí, Česká Třebová - jedeme snad v nejprudším lijáku za tuhle sezonu. Ze silnice nestíhá voda odtékat, výjimkou nejsou 5cm hluboké louže přes celou silnici. Motoru však voda zřejmě prospívá, i díky lepšímu chlazení jde lehce za plynem, takže cesta celkem ubíhá. Nicméně za Č. Třebovou špatně odbocuju - Místo na Svitavy jedu na Lanškroun - všiml jsem si toho až v Lanškouně!!!, takže do Moravské Třebové jedem po okreskách plných vody. Jenže to jsem již plnej vody i já. Kožená bunda je nacucaná, triko i mikina taky. poklopcem v nepromokách kalhotech mi nateklo i tam, takže trenky durch a v nepromokách se mi pod stehnama zásobila voda, která se mi při sunání nohou ze stupaček přelila do kanad... no chuťovka. V Mor. Třebové u Aralu zastavujem, převlíkáme se do suchýho, ždímem věci - a tankujem benzín. Stav tachometru je 01008 km.

Naštěstí přestává pršet - jedem tedy relativně v suchu a v Mohlenici spíme v chatce - spíš v chatičcce. Kde se co dalo pověsit, tam taky něco bylo pověšeno, na zemi hafo vody jak to kapalo ze sušených veci.

Jenomze v ponděli rani neni pocasi lepsi. Je porad pod mrakem o obcas sprchne... nema cenu tu byt dal - vyrazime. Po dvouproudovce na Olomouc jde cesta svizne, rychlost drzim mezi 70 a 80. Jedinym problémem je obcasné skytání z důvodu nedostatecného přísunu benzínu. Palivový filtr je OK, mam podezrení na skřípnutou hadicku nebo palivový kohout. Po okružní jíždě Olomoucí jedem dál na Prostějov - tam si u Aralu dáváme zmrzku. Já se rozhlížím po nějaké náhražce doházejícího TSFka - ale 190 korun za litr oleje se mi dávat nechce. jedem dál do Plumlova a v kempu Žralok stavíme stan a vše sušíme. Jako na zavolanou svítí slunko, takže je to OK. Odpoledne přijíždí Marin a jedem se projet. Ukazuje mi kde co je a co se kde dá dělat, kam se dá jít... takže toho večer využíváme a jdeme do letního kina na "6. den".

V utery rano balíme a dopoledne odjíždíme směrem na Prostějov a Přerov. Cestou se zastavuju u každé větší pumpy a scháním se po nějakém kvalitnějším oleji za přijatelnou cenu. Všude mají buď jen M2T (API TA) nebo cizí značky za cca 200 litr. Až na jedné nenápadné pumpě -nevím už ale umístění ani značku - narážím na velký sortiment olejů - mají M2T, TS, TSF... takže beru 2 lahve TSF za 130 litr a jedem dále. U Bystřice pod Hostýnem odbočujeme na hrad Helfštýn - je to snad největší hrad co jsem kdy viděl (kromě Pražského - ale to je spíš zámek). Zvláštní atmosféru tomuto středověkému sídlu dodává expozice umělěckoho kovářství - každoročně se zde konná Hefaison - sjezd umělěckých kovářů. Mimo jiné tu mají výbornou zmrzlinu :o)

Pokračujem dále ke hranicím se SK. Ve ValMezu tankujem u Shellu a jedem dál. V Rožnově pod Radhoštěm míjíme skanzen - je to na celý den. A hledáme poslední tábořiště v republice u nádrže v Horní Bečvě.

Ve středu pokračujem šplháním do kopců až na hranice - přechod je kousek za horským sedlem. Tam po odmávnutí pokračujem a jsme na Slovensku :o). Sjezd od hranic je krásný, jen kdyby nebylo toho čmeláka co mě píchnul do krku. Zastavujem v prostoru nově budované celnice a Soňa se mi snaží nalézt žihadlo... ale neůspěšně, takže konstatujeme že snad to mají čmeláci jako vosy - že ho vytahnou - a jedem dál.Po překonání dalšího sedla se po sjezdu dostáváme do Bytčy a pokračujem do Žiliny. Tam měním v bance a jedem dál smerem na Prievidzu. Kousek za Žilinou ale zase začíná pršet. Zastavujem u obchůdku a dlabem ovoce a oblékáme nepromoky. Jedem dál - Rajecké teplice, Rajec, vše OK. Už jenom drobně mrholí, ale v horském údolí není žádný hic tak jedem dál v nepromokach. Před hlavnim stoupáním u Fačkovského sedla musíme chladit. Po ctvrt hodce je vse OK a v kuse vyjíždíme až na sedlo. Bez zastavování sjíždíme dolů... a me připadá že druhá strana je ještě prudší. Ale to je možná jenom klam, protož jsem pozdeji zjistil že jsem ztratil schopnost určit co je ještě do kopce, co už rovina a co z kopce... jediným vodítkem je potom sklon okolních stromů :o).

Jedem dál.. Nitranské Pravno, Prievidza - u pumpy zastavujem a ptáme se po kempu (mapu Slovenska nemám tak podrobnou aby tam byla zachycená přesná poloha kempu). Jedem podle rady na Bojnice, kde objíždíme zámek a stoupáme znovu do hor.... a po chvíli opět chladíme. Zacínám mít pocit, že Slovensko jsou jen roviny a krpály, ale nic mezi tim. Po vystoupání na sedlo nás čeká kemp - ale mezi stromama se nam to moc nelíbí, tak jedem jinam. Sjíždíme stejnou cestou zase dolů a zastavujem se na halušky na salaši. Mimo jiné sundaváme nepromoky - je tu už nechutný hic a horko. Po jídle pokračujem dál - směr Partizánske. Těsně před tímto městem je tábořiště u obve Vel. Uherce, kde u nádrže kempujem.

Ve Čtvrtek ráno se rozhodujem, že pojedeme dál přes Tribeč - tedy že si dáme další horskou vložku. Jedem tedy smer Zl. Moravce, cestou vyhlížíme Hrušovanský hrad ale nikde nic. Žádná cedule nic. Jedem tedy dále - Topolcianky, Zlate Moravce, Nitra a po dvouproudovce na Sered. Dál jedem po betonové státovce až do Bratislavy - je to jako na houpacim koni, tlumiče dostaly záhul. V Bratislavě kempujeme na Zlatych Pieskach - krasny kemp... jenom skoda ze je hned u dálnice a pul kilometru od letiště. Po setmění jedem na noční okružní jízdu Bratislavou - jo, je to nadhera. Do Bratislavského hradu nas sice nepustili, ale zvenku je krasne osvetlen a z terasy pod nim je krasne videt na jižní břeh. Cestou zpět do kempu tankujem u Aralu plnou - ceny jsou po přepočtu lepší než u nás.

Dáno opět balíme a připravujem se na cestu zpět do vlasti. Průjezd Bratislavou po průtahu byl úmornej, oproti tomu v noci to byl děs. No ale pak uz cesta ubíhala a za chvilku jsme byli v Malackach a pak u hranic. Tam jsme najeli na dalnici a hranice prekrocili po rozestavěném dálničním přechodu. Na prvním sjezdu dálnici opouštíme a přes Břeclav jedem směr Znojmo. Ještě před Břeclaví pokoušíme navázat spojení s někým, kdo by se měl zhruba touhle dobou vracet z Balatonu... nicméně, jak se ukázalo, plán nevyšel - všichni, kterým jsem psal a volal, byli již doma a zpravidla v hospodě oslavovali šťastný návrat. Jedem tedy dál sami.

Ve Valticich se zastavujem v cukrárně a procházíme zámeckou vinotéku. Za Znojmem pokračujem dál směrem na Vranov - naším cílem je Muzeum a kemp v Lesné u Znojma. Ubytujem se, dáváme si večeří - "Přejetý stopař" a "Hell Devil" a ráno procházíme muzeum motorek.

V 11 odjíždíme na Plzeň... Jemnice, Dačice, Kunžak, Jindřichův Hradec - vše je na pohodu. Pak ale začíná větší silnice a provoz, takže zrychlujeme z 40 na cca 70 a jedem dál na Týn nad Vltavou, kde pod Temelínem berem plnou nádrž. V Tálíně před Pískem si dáváme oběd a pak už jedem téměř v kuse až do Plzně... a v pět odpoledne jsme tu :o)

5
Stránka vhodná pro tisk Poslat článek
Komentář je vlastnictvím jeho autora. Neodpovídáme za jeho obsah.
Poslal Vlákno

Hledat
Uživatel:

Heslo:


Poslat heslo

Registrace!
Koukni na fotky
 Server běží na systému XOOPS 2.0.15 © 2001-2003 The XOOPS Project